Asi nemáte nainstalovaný Flash.

Týden po Designbloku už myslím je možné dělat střízlivé závěry co a jak. Nastavovat zrcadlo, atp. Čím víc nad celou záležitostí přemýšlím, tím víc ve mě bují myšlenka, že celý Designblok stagnuje v zahledění sám do sebe a že se nic nového neděje.

Přechod od zábavné a krásné výstavy k veletrhu byl hodně vidět v karlísnkém Corsu, kde se mezi obligátními porcelánovými napodobeninami čehokoliv, domlouvalo co, kdo z jakého plastu vyrábí a u koho apod. Nejzábavnější byl prodej porcelánu na gramy (Whitefruits) a pěkné byly i vydesignované dětské "traktory". Ještě stánek nějakých švýcarů s grafikou a šmitec. Zbytek by člověk prošel a dal si víno, kdyby bylo kde.
BTW - dveře na záchody dole v Corsu by se měly otvírat na druhou stranu, ale TO je asi záměr..

I v zadním "traktu" obBlok to za zas tolik nestálo. Prostě méně "etablovaní" designéři s trikama, nábytkem, plakáty a šperky. Pobavila lízátka s kosočtvercem (zvlášť pak historka o zadávání zakázky po telefonu - no vysvětlete že chcete lízátka s pičou.. bez použití onoho slova :-) )

A nebýt budovy holešoviského DOX, tak jsem prakticky znechucen. Ten barák prostě už těď miluju - a to i přesto, že se dvakrát za půl hodiny kompletně zavřel za houkání požárního alarmu. Všichni uvnitř - ze zdí vyjedou příčky - nikdo nemůže ven.. námět na film. I když uhořet uprostřed designshopu není zas tak zlé. Každopádně záslužný počin a už se těším na výstavy, protože ty prostory jsou naprosto neskutečné.

Vlezli jsme i na závěrečnou přehlídku se sektem, který mel k brut hodně! daleko. Modely jakž takž - i když jedna kolekce působila jako "Kora" nebo něco s liškou, 80s a televizí. Takže nejbrutálněji působila vlastně moderátorka. Proběhla děkovačka sponzorům, konfeti, stroboskopy, nealko Stella, zlatý balón s héliem a cesta dom. DB over.


Jsem zvědavý co bude přístí rok, protože takhle se nikam nic nehne! (až na průmysl..)

Zdálo by se to jako skvělá kombinace - ale není. Z nějakého důvodu se to celé spojí v divnou kouli která se kutálí žaludkem jak obří koule v prvním díle Indiana Jonese.

K poslednímu dílu bych řekl asi tolik, že to není špatné, ale kouzlo je nějaké menší než bylo u předchozích. Asi radši ta 30. léta než 50. Nicméně - odfajfknuto.

Obdobně odfajfknutý mám páteční koncert Primal Scream v Roxy. Zážitek pozitivní, ale toť vše. Výtečně nazvučená Roxy s tak-ako-rát lidmi (tz. vzadu namačkáno a po probojování dopředu pohoda a místo), střízlivou světelnou show (i když - mne barevný laser zaskočil..) a lehce unyle působícími muzikanty (je fakt, ze já hrát Jailbird už 15 let, tak mě to také neba.. (mrk mrk exteriery..)), kteří bohudík moc toho country nezahráli.

Fotky nejsou - v jedné ruce jsem měl láhev piva a druhou měl v kapse.

Kdo se dneska koukl rano na nebe mohl videt uplne neskutecnou barvu - to jen tak na okraj.

Jinak jizda stale trva - premyslel jsem zda pri vybehu do kopce na Flore nedat notebook nad hlavu (jako z filmu, kdyz se brodi - s AK47 v rukou) (advokatni kancelar - presne tak :) )

Neni totiz nad to rano spustit stroj, mail, icq a FB najednou - paralelni komunikace s 5ti lidmi najednou stoji za to a maaaa prirozene uroven. (ale muze to byt i horsi)

Highlight dne - zamilovaný pár v tramvaji - prečo-nie, ale frajer mel klice, na klicich privesek. A né tak ledajaký: byl na něm delfín a v delfínovi byla labuť! (jakože dutý průhledný delfín s nějakou pastelovou tekutinou, takže ta labuť plovala...)

Člověka hned chytne u srdíčka...

 

Tak teď už jen večeře, CirKus, Breaksome a myslím, že směřuji k tomu být ráno nalezený obličejem dolů na náplavce.. okusován labutěmi. (labutěmima.. labuťmi..)

Bž - Brusel

23-09-08

Jsou dny, kdy chcípám a plácám se od ničeho k ničemu, leju do sebe Redbully a NIC. Není kde začít - né že by nebylo co. Případně k tomu usnu.

Ovšem né tak od včera (od včera extrém - ale začlo to už předtím) - něco se stalo a možná se ty všechny energy drinky a kafe konečně dostaly do krve, potažmo mozku, ale klikám třetí (co třetí..) kosmickou, solím návrhy, převádím šablony, konfiguruju, stahuju, přehrávám, mažu, lítám po Praze a jsem nervózní z pomalých lidí kolem.

Tak nevim - třeba to dopadne všechno dobře. BTW začala nová série Big Bang Theory a "vyšlo" nové album Thievery Corp. (ani jedno jsem ještě nepozřel) a výstava Bruselský sen je opravdu zábavná (od listopadu v Brně). Pocit, že je člověk v Barbarelle nebo The Jetsons se dostaví prakticky hned.

A abych učinil kulturní kritičnosti za dost: ano, je tam dobře ilustrován rozpor mezi vnitropolitickou situací a bublinou, která se v Bruselu prezentovala. :-)

Ninja cat

19-09-08

Vim, že pastování YT videí je dost lame, ale chca-nechca jsem se smál nahlas u monitoru. Potvrzeno každým kdo má kočku - tohle je prý normální. Já bych se teda bál jít na záchod...

Úlala - mám pocit, že chodím jen na liché Pecha Kucha. Dokonce už jsem to začal i vyslovovat tak jak "chtějí" (přesto ale brblim..).

Přímé srovnání tohoto vydání se slovenskou PKN proběhnuvší na Pohodě snad ani nelze provézt. Tam se leželo na zemi, posluchači i přednášející byli dost jetí po předchozí noci a odnesl jsem si odtamtaď červené triko.

Ze včera jsem si odnesl hlavně hlavu plnou červeného vína. Zadarmo - i kdyby škodilo - a na tlak dobry ;-) Ale i jiné highlighty byly. Např. úvodní prezentace Petra Šmídka bořící koncept PKN, hustá prezentace Mariuse Kotrby (sochaři (z Ostravy) se s tím nějak moc nes..) a epická prezentace piktogramů ČD Petra Štěpána na které, bych tipnul, pracovalo celé studio Najbrt minimálně měsíc.

Prostě po Trienále a Bienále (které je o grády lepší než prvně jmenované) opět společně s Names (!!!) oáza krásných věcí, geniálních a zajímavých lidí.

Dalo by se říct: ještě že už je tu ten podzim.. pomalu..

HA! - chyba. Tenhle příspěvek se nějak blbě uložil a zobrazovali se z něj jenom první dvě slova :(

Co se dá dělat - ťukat znova to nebudu. Stejně bych to dohromady nedal.

V obecné rovině šlo o zprávy ve Zprávách, Jižní osetii, Abcházii, asociování Třech veteránů, Frňákovník a to že je k škoda, že se nedá objektivně něčím pohrdat právě abcházií, protože spojení "Abcházie - PCHE!" by bylo docela fajn.

Pak ještě zamyšlení, že jejich vlajka je jak od Vesmírných lidí...

Inu tedy...

Po shlédnutí filmu Tobruk, na který jsem se těšil už kvůli zlověstnému traileru, odcházím poněkud nedotčen z kina s standartním pocitem že válka byla/je/bude absurdní. Ale to se člověk doče i v čítance a když né, tak mu to snad dojde časem samo a když né, tak ho čert vem.

Problém Tobruku bych viděl v nevybudování dostatečného napětí (ticho před bitvou po traileru už nefunguje) a matlanici vztahů a osobních pohnůtek postav. Každá z nich trochu do děje přinese, ale ve finále to není o osobnostech, ani o přátelství, ani o židovství, ani o zvěrstvu války.

Spíš to působí jako taková sonda "Jo ok, takhle to u města Tobruk probíhalo.. dost průšvih, válka je vůl." Tečka konec. Škoda. Ono se to rozleží a člověk ocení preciznost s jakou to je natočené, ale kam s tím? Na festival? (jsou tam ty ruce od písku jak zahrabávají mrtvolu a detaily na lezoucí mouchy..) Na ten je to málo patetické.

 

Ovšem co mne baví je zjevná podobnost fontu filmu Václav a Tobruk - podobný font podobné studio? Hm? Hm!? Hm.

Jsem fest rád, že je to za mnou. Jestli si nějak představuji výlety americké mládeže do Tijuany, tak Vary se tomu blíží a je myslím ve finále jedno jestli jde o festival na začátku léta nebo na konci. (Co do fyzické náročnosti..) Jasně - no.. ještě by se tam dalo jet "do lázní".. ale i to příjde.. jednou.

Vzhledem k tomu, že letošní KVIFF jsem nedal díky Roskilde, tak došlo na FFF . Ono už tedy bylo upečeno někdy kolem půlky léta, ale překvapivě jsme celou akci dotáhli do konce a vyrazili.. S obligátním zpožděním a kazetou Becka v autě. (znalci znají, modří vědí) Na tu tedy nedošlo. Díky zázraku techniky - navigaci - našli ubytování za 250,- a šlo se...

Film nefilm, vodka nevodka, cuba libre cuba nelibre :-/ Cestou zpět se mi v neděli opět klepaly ruce.

Ale abych nevypadal jako totální alkoholická troska: i ze tří pramenů jsem usrknul a i tři filmy jsem viděl. Pravda - jedno byla televizní adaptace Karamazových z roku 1981 (dobré, ale poněkud statické + rusáci mají fakt problém.. ta témata..), druhé Na kometě od Zemana (luv*luv*) s tou manželkou od Abrahama (jsem ignorant -- a nevygoogluju si to!, která vypadala na 16. (a není na fotce nahoře - to je nějaká coura, na kterou to střihli) a třetí film byl nový hollywoodský výplod Bena Stillera. Mňo - myslím, že v pravidelných intervalech fungují filmy jako Top Secret, Naked Gun a Hot Shots. Tohle aspiruje na další obdobnost. Popkorn létal kinem (fakt!). :-)

Divadelní festival Letní Letná jsem, ač je to za humny, navštívil po dobrých 3 letech. Tentokrát nepršelo a obecně bylo nějak lepší rozpoložení. A dobře tak.

K věci - na artové hippiesárny nemám zrovna nějak chuť. Ona zase příjde, ale teď prostě není. O mi k ní přišlo představení Karavan Evropa divadla Vosto5. Děj se po začátečních výjevech ze života zvrtne na cestu "s karavanem po evropě" (néé "s kamiónem po evropě" - ale to by také bylo asi docela téma aka. flanelová košile, zapalovače s nahými ženskými, country, pot a klaksony (a předjíždění) ) Konec závorky.

Kde jsem to skončil..? Vysloveně kreativně pojatá scéna, při které se závěs mění ve věšák, ubrus v pisoár, karavan v loď či lanovku.. a tak podobně. (kdo rád ninja želvy - ten si užije ;-) ) Herci jsou výborní a co na tom, že někteří hrají i třeba 3 postavy - funguje to. Stejně tak fungují odkazy na čas strávený na gymplu a tak nějak věci kolem toho, když byl člověk menší... (říkám tomu "the pelíšky efect")

Must-see again. A nemohu nedoporučit.

PF 2009

30-12-08
  • min.
  • Flash
  • MB

Mňo - tak jako každý rok, díky naprosté impotenci splodit vlastní PFko (a nestihani kvuli delani PFek pro všechny ostatní kolem ;-) ) nahazuji opět cizí. Ale zato krásné! Doporučuji i "making of" - i když je to jazykem který ne-úplně-dávám.. je to zajímavé :)

Takže do nového roku Alles Gute allen :)

  • 3:17 min.
  • QuickTime
  • 47 MB

V papírnictví bylo vždycky všechno barevné, vonělo barvami, papírem... Nebyly to hračky, ty věci měli smysl - účel. Jakoby v se každém itemu za pultem skrýval celý potenciální vesmír. Někdy stačilo jen přijít, koukat a snít "co by se všechno dalo s takovou - třeba bílou - fixou udělat".

Postupem času to nějak vyprchá :(

Myslím, že na obdobnou strunu hraje reklama na internetové papírnictví OfficeMax - sice používající to, v čem by člověk hledal možností na kreativní vybití nejméně, ale možná právě proto zůstává rozum stát.

Zjevně je fuk, jestli se jedná o hordu králíčků v NY, hopíky v LA nebo PostITy v kanceláři - barvy fungují!

ps: YouTube verze

  • 3:27 min.
  • QuickTime
  • 22.3 MB

No - tohle muselo být docela vtipné natáčení. A postprodukce.. :-)

BTW - pseudo-retro-pornolike-(underwear) je zjevne in. Nehledě na vyprané barvičky.. Víc toho nesemolím protože Modrý portugal..

  • 0:45 min.
  • QuickTime
  • 9.5 MB

LOL - některé věci se nezdají. Takové menší promo od Superstudia. Človek se otočí.. a hned má motorovou pilu (ehm) v zádech. Kam ten svět spěje... kam ten svět spěje..., když už nejde věřit ani očím ;-) 

  • 4:45 min.
  • Flash
  • 11.5 MB

Jak prosté :) Kdo se nenakláněl u monitoru aby viděl zaroh, ten nehrál Doom. Kdo neskákal s GameBoyem v ruce, když se s Mariem snažil přeskočit houbu..? Popkulturní artefakty tlačí vědu kupředu :-p

Ještě pár let a kupuju konzoli... 

  • 3:44 min.
  • Flash
  • 9.2 MB

Daft Punk a Kanye West. Čert vem. Ale klip k tomu je docela Akira jako vyšity. (přehrávátko .flv) Pěkně barevné - zvlášť Tokio v noci. Trochu mi unikají prostřihy na kroutící se slečnu, ale tak to asi u pop-klipů být musí.

Podstatně LEPŠÍ než klip, který musel stát balík a stejně padne (i přes odkazy na neskutečného Akiru - rok 1988!!!) mezi blink-blink hiphopu v zapomnění, je takhle ruční performace!!! Počkejte až dojde na "text".

  • 3:58 min.
  • QuickTime
  • 25 MB

Piu.. tiu.. poii.. ptakovinka, ale rozkosna. Ja chci taky.

A ještě chvíli a půjdu si snad i koupit ten nehorázně drahej lístek na koncet.. chmm.. 

  • 6:40 min.
  • Flash
  • MB

Tak opět něco z budoucnosti.. ok zoomování obrázků nění až tak velký zázrak. Ve chvíli kdy to máte v paměti grafické karty. Když je jich hodně, tak holt musí být hodně paměti. Zajímavé je to využití - a rozlišení obrázků resp. dokumentů. Nazoomovat na stránku nikoho nenadchne, ale priblížit si tak technické parametry auta v reklamě už je jiná. Teoreticky by to mohlo jít do nekonečna - stačí napojit na web.

Mnohem vetší úlet je rekonstrukce obrazu za pomoci fotografií. To už tu také bylo - krabici nafotíte z 5ti stran a počítač už to nějak na 3D objekt převede. ALE to co ukazují ke konci videa je trochu jiný kalibr: na základě podobných částí obrovského množství fotografií z Flickru je sestavený 3D model (vtipné jak to bere i člověka který má plakát na dveřích) a každá fotografie je zpětně umístěna do prostoru a je vidět odkud je focená / kam projektuje.

Tím by se při troše dobré vůle dala zajistit procházka po celém světě. Stačí aby bylo dost fotek všech míst - sednu, kliknu a projdu od sebe z pokoje oknem, přes střechy, hrad k horám a po polárním kruhu do Ruska a pak přes pláně a hory do Indie k pláži a po pobřeží přehopsám po ostrůvkách v Indonésii až do Austrálie a když chtím hordu turistů, tak se svezu lodí do Ameriky, projdu města, pouště, pralesy.. a to všechno jenom díky Internetu a troše trigonometrie ;-)

Díky, že jsem se narodil do dnešní doby - i když.. o pár let později by mi taky nevadilo ;-))

  • 3:22 min.
  • QuickTime
  • 8.5 MB

Jakožto solidní tričkový fetišista jsem o tento klip nemohl nezavadit (to nemohu říct..) Marketingově fintička-pořešené dvě verze: jedna "unfinished" a druhá "official" - každá má své vychytávky. Unfinished je každopádně méne vycenzurovaná ;-)

Celkově bych ocenil nápad a kvalitní vytrackování pohybu triček a designů. Někdy to musím taky zkust udělat - softu jsou na to mraky..

Mimochodem mi to silně připomíná situaci když před x lety vyšel klip k Number One od Playgroup - diskoška jako prase, čisté samply a geniální klip. (ovšem bez triček..)

  • 5:55 min.
  • Flash
  • 35 MB

Krása rozmazaných obrazů a zrna by se neměla podceňovat. Narozdíl od jiných obrazů nechává neskutečný prostor pro domýšlení. Moje nejoblíbenější sny měli vždycky nějaký vizuální defekt. Jen se to tedy špatně komprimuje.

Celé dílo Mathieu Saura resp. Vincenta Moona má zvláštní nádech - jakoby se snažil zachytit všechno na co narazí a kde se něco hýbe. Bez přestávky - proud vjemů. Hlavně nepřestávat. Na fotografiích je to také znát - vyklidněná, statická fotka od něj snad neexistuje a nadšení ze síly obrazu a možností ho a jím, podprahově a mezi.. zrny.. spolu s hudbou manipulovat, je nepřehlédnutené.

No - pro nadšence doporučuji zkouknout obsah webu - v některých chvílích je to podobné, ale couž.. Třeba Tango Apasionado nebo klip pro Sylvaina Chauveau.