Dva roky se s dvěma roky sešly a je tu další bienále. Tentokrát sice jenom jedno, ale zato vydatné. Opět v mé, čím dál tím víc, oblíbené hale v Thámovce a jestli můžu něco doporučit, tak pevnou obuv, vodu a svačinu ssebou. Je to obrovské, rozlehlé a vyčerpávající, takže si to střihnu ještě párkrát.

Za 4 hodiny jsem prošel snad všechno, ale před odchodem proběhlo přesto "jéé - tohle sem ještě neviděl" + mi došla baterka, takže fotky prakticky žádné :-( Opět průřez vším. Od konceptuálních instalací přes fotky a malby po video-instalace. Všechno fajn - všechno fajn. Ironie, sarkasmus a hravost je cítit z 90% věcí. Pak jsou tu ovšem ty video-instalace... Některé kvalitně vyrobené - jiné natočené na DVčko bez stabilizátoru :) Stále stojím za tím, že forma doprovází účel a.. a ve škole by také úkol napsaný na papíře upatleném od salámu nepřijali - byť sebelépe vypracovaný.

V tomto smyslu by mělo být učiněné programové prohlášení:
- smrt video pseudo-artu (= vezmu kameru a budu hodinu točit nějaké obskurnosti a pak to ještě zpomalím)
- maximální délka projektu  22min. (jeden z důvodů proč jít na výstavu víckrát je stopáž jednoho videa +/- 110min. WTF?)

Mno .. jdu nasázet ještě pár fotek páč ty tři co mám věru nejsou reprezentativní.

New!

24-05-07

Je krásný den pro to se do něj narodit. Normálně to Martymu mini-me závidím a jemu přeju moc. Vzhledem k mediálně protřásanému chránění informací o dětech nechť si detaily zveřejní sám ;-) a místo toho celý virtuální team smiley.cz "posílá písničku". :)

Po dopoledním velmi rozverném rozhovoru při kterém mi bylo závěrem řečeno, že už jsem dlouho nebyl tak dobře naladěný, si tedy sám říkám, jestli je mé rozpoložení tak vidět / slyšet / číst, tak potěž. :-( Na druhou stranu - copak já můžu za nějaké špatné zakřivení vesmíru?

Každopádně jsem si říkal, že toho musím využít - jenže mezi tím se otevřel mrak, na mém oblíbeném přechodu opět nedobrzdilo nějaké auto a růžový jednorožec spáchal sebevraždu. Věru neinspirativní.

Ale včera.. - včera začala moje Mroží sezóna.

MAPozvánka

17-05-07

A když už jsem u toho vína.. :) tak v té souvislosti není nad vernisáže (ale to ví každý ;-) )

Proběhla malá ale pěkná v Galerii Ciant. Málo lidí - hodně vína. Takže úkol splněn. Instalaci musí každý vidět sám - já říkám, že ok, ale chtělo byt to něco spektakulérnějšího a méně polopatého, když už tu možnosti jsou.

Ale mnohem potěšující (pro mé ego) je, že pozvánky / letáky / inzeráty které jsem pro tuto výstavu vyrobil se povalují po podnicích ve městě. Není nic krásnějšího než někde jít kolem. Přiznávám, že můj minimalismus dosáhl na tomto DLku zřejmě historického maxima, nooo, ale autorovi výstavy se to líbilo - tak není co řešit.

Tak aby vína nebylo málo..

..jsem se nahluchlý doškrábal na milé posezení do NoDu kde zrovna probíhá instalace (nevím od koho) která je nasvícená 600W sodíkovými lampami. Celá místnost je jedno velké slunce a člověk můžebýt uprostřed. Subjektivní pocit že to hřeje je asi opravdu haluz, ale to že to světlo zmašťuje mi nikdo nevymluví. Připadal jsem si tam jak komár u takové té UV "spalovačky" a stejně jako tulipán na baru jsem se za tím světlem pořád musel otáčet.

Sobotní vystoupení Johna B v roxy snad ani komentovat moc nelze. Nuda (jak se dalo čekat), ale aspoň že to víno, teda.. no. Pan B vypadá jako Tokio Hotel skřížený s Elvisem v poslední fázi a vizuálně asi nejzajímavější objekt večera byla ledová kostka tající na baru...

Oh jaaa... někdo chodí na jedno a někdo na koncert. Obojí je v dojmu, že se člověk hned vrátí dom a půjde spát prostě blbost. Klasický příklad čtvrtek. Kolem deváté mne omrzuje (je to vůbec ještě cz slovo?) práce net a všechno a vyrážím do Retra na koncert Mignon a Bruno Ferrari. S tím, že trocha konfekční dekadence neuškodí.

Po prohlédnutí prostor klubu (lepší kulturák) konstatuji, že neuškodí ani trocha červeného.. (pozor! - tento okamžik je z dlouhodobějšího hlediska důležitý..)

Slečna Mignon nastoupila s rachejtlemi na zádech a cosi odehrála, třikrát se převlékla a v závěru se polila krví. No cool. Nevim.

Bruno and his girlz odvedli prakticky to samé co před časem v Radosti - je to dobrá show. Když se Mignon pokoušela zapojit, tak jí krapet ignoroval a fotografa, který mu vlezl na pódium holí smlátil (ze shora dolů..) zase zpět.

Následné pocity z volné zábavy s podporou The Fakes DJs a několika dalších červených vín (krásně společensky únosně dávkovaných po dvojkách.. pche..) jsou vcelku pozitivní. I cesta kolem čtvrté.. (+- možná) byla pozitivní. Ptáčkové drželi ještě zobáky a dva dny mi z tohodle večera pískalo v uších...

Mé výlety na Moravu začínají mít (měly někdy jiný?) velmi podobný průběh. K tomu poslednímu snad, že Brno je docela hezké na procházku. Překvapivě jsem se v něm neztratil. Cedulky s číslem tramvaje na zastávkách jsou titěrné. (Stojím uprostřed nějaké přestupní stanice všude kolem zastávky, čísla v nedohlednu a ptám se slečny: Nevíte kde jezdí jednička? Slečna po půlminutě přemýšlení: "Já něviem, prepačte". Ok - paní o kus dál: "Prepačte, ja to tu ňieznám". (nebo tak něco). Dalšího člověka už jsem se chtěl ptát zda "ňievije"...

Next - vcházím do Flédy. Tanec. Vodka. Další scéna chybí. Večer policie pronásledující člověka na čtyřkolce v Bubenči. Dějí se divné věci...

Ok - mám decentní latenci v updatech (ostatně ve všem ostatním také - so what..), takže si mužeme představit někde v rohu monitoru bublinu s nápisem "meanwhile.." a dělat jakoby nic.

Výlet za kulturou, architekturou a blahodárnou změnou prostředí začal minulou sobotu ve čtyři ráno před Akráčem. Člověk by se neměl poflakovat nad ránem střízlivý kolem klubů. Všechno to nabírá takový zvláštní nádech a věci se dějí.. které obvykle člověk nevnímá.. ..asi. Tady proběhla scénka jak z nějakého stalkerského 80s filmu. Slečna vycházející z Akropole - za ní chlápek. Ona nasupěně rázuje po ulici a po pár krocích křičí na týpka "Řikám vám - nechoďte za mnou!" a mizí v průjezdu (tam jí termovize nenajde.. muhehe)

No - nicméně Budapešt.. Budapesť na mne působila jako naprosto úžasné město. Všechno je tam takové větší. Dunaj, mosty, domy. V Praze je jeden Obecní dům - tam je jeden vedle druhého. Mo-nu-men-tál-ní. Ulice 3x širší čímž pádem zbývá na 3x širším chodníku místo na posezení v kavárně. Stačí vybrat v jakém období člověk chce posedět. Paříž meets Vídeň (třeba tu operu normálně z Vídně opajcli...)

Také stačí zahnout od jakékoliv vedlejší uličky a člověk je na balkáně ;-) Úzké chodníky, fasády s dírama po samopalech (ok - v Dejvicích jsou také, ale ne tolik..), rozbité silnice a obskurní reklamy.

Tomu odpovídá i možnost stylu jízdy autem. Poprvé v životě jsem řídil nějaký "transit" a je to skvelé! Hned co si člověk zvykne na to jak je mikrobus široký a přestanou na něj troubit, že jede ve dvou pruzích. A kde jinde by si člověk mohl dát in-the-protisměr-over-přechod-na-tři-červené-před-demonstrujícím-
davem combo, než ve státech, které leží ještě víc na východ :-))

No - nebýt noční průtrže mračen, tak sice nepromoknu na kost, ale zase nemám "suvenýr" ze zádveří hotelu Le Meridian. Oni ten deštník oželí (a je docela pěkný.. černý.. decentní.. mňo :-) Příště až půjdu kolem, tak jim ho třeba vrátním. Předtím se ale naučím alespoň základní slova protože maďarština je fakt bräkäkä jazÿk.

Není nad lehké obědy - člověk po nich nemá tendenci usínat. A když, tak v kanceláři nebo škole prostě nemůže. O to horší je když se člověk v záchvatu žravosti přecpe a postupně se od počítače (na kterém stejně už jenom klabosil s lidmi) přesune na sofa a tam zlehka vytuhne. Je to krásné.. až do chvíle kdy u dveří zvoní messanger.

Snaha o podepsání papíru totálně přeleženou pravou rukou hraničila s reklamou na Mezi Ploty... To člověk neokecá. S ospalým "hu-he!?" mozkem ani omylem.

Safrblé.. tyhle roztažené víkendy jsou peklo. Nic se neudělá. Po zbytek týdně se mi prostě nic nechce a nevím jak z toho ven. RedBull kolem 22h mi nepřinesl nic: nechce se mi ani spát, ani pracovat :-/

Werbuňk, werbuňk!! ;-) Dneska večer Monstral EGO v NoDu. Pořád přemýšlím, jestli k tomu ještě připojit nějaký doprovodný komentář...? Hm.. asi ne. 

Když se věci mění rychlostí světla, tak fest. Místo plánovaného mondénního postávání a konverzování na jakémsi rautu to už už vypadalo na hudebně intelektuálně taneční večůrek v NoDu při novém projektu Michala Mariánka - Antigravity. Ale pak jsem si uvědomil, že si ho vlastně budu moct užít v sobotu v Budapešti v jiném prostředí a bez zybtečného kombinování.

A vyrazil na prapůvodně zamýšlené Stereo Total do Archy. Krása. Mám Archu rád - vždycky se tam sejde jiné spektrum lidí než kdekoliv jinde. Stereo Total už sice nerotuji, ale jeden čas hodně. Neurotická zpěvačka / bubenice a pseudo-gay-námořník kytarista mi v jistých momentech koncepcí připomínali The White Stripes, ale jinak to je zamozřejmě (zvlášť hudebně) úplně jinde. Texty aa-bb ve francoužštině vyprávějící příběhy ze partnerského city-life prokládané poměrně vtipnými hláškami se, po dořešení problémů s oddposlechy, ujaly a mohlo se tančit a skončilo se až po čtyřech (4) přidáních. Nicht schlecht.

Pak už následovalo jen neméně mondénní postávání a konverzace ve foajé (faux-pas) se známými co mají bezpečnostní prověrky (a nikdy nebrali drogy.. atd. ;-))) Archu mám rád.

Jak rozumné je začít den v adresáři "Beethoven - Symphonies 5 & 7"..? Jsem zvědavý kde skončí/m. U Vivaldiho to asi nebude. 

Ne, že bych neměl totální guláš ve dnech v týdnu - dneska je možná středa, ale já mám pondělí - tenhle týden už druhé. Trochu to mate - zvlášť při jakémkoliv plánování. Ale možná lepší nic neplánovat, hnít a užívat si. V sobotu (aspoň myslím, že to byla sobota) rozvalen na Letné, jsem zkoušel jak funguje přehrávání mp3 z mobilu - paradissimo. I rádio z toho hraje. Nevím, kdy naposledy jsem chodil po ulici se sluchátky v uších - přišlo mi to vždycky dost teenage-pozerské. Čert to vem - je to paráda! (hlavně nic nepřeskakuje)

Nicméně - v sobotu - v sobotu jsem se ještě nespálil. Večer odběhl na kouzelné představení Extraction do NoDu (Skvělé, skvělé! Zvlášť barevné vyladění oblečků :) Tanec ale také dobrý..) Neděle, pondělí žádné spálení. Pohoda.

Večer hecnutí na trip do Všenor. Kdybych si alespoň dovedl zapamatovat že Všenory nejsou Říčany a Černošice (přes které by-se-optimálně-jelo-ale-byla-tam-posraná-objížďka) nejsou Čimiče či Čerčany - asi by mne lidé navigovali po vesnicích kolem Karlštějna precizněji a nekoukali na mě jak na magora. Inu.. alespoň jsem viděl výjevy jak z Pána prstenů: na vrcholcích kopců (vrcholky-hřebeny.. vím, že oboje májí spíš hory) kolem dokola hořely obří ohně a prostě celá krajina byla posetá červenými čárkami. Neskutečné projíždět po těch hřebenech kolem. Mňo - po příjezdu do Hlásné Třebáně už mi to nedalo a vytasil jsem mapu - překvapivě pomohla při řešení dilema jedné křižovatky, ale jinak moc ne.

Abych to zkrátil - nakonec jsem se do Všenor dostal a druhý den se při chill-detoxu (a obecném ťápání na téma a úrovni: točí se zeměkoule zprava-doleva nebo naopak a vlivu Descarta na dělení na pravičáky a levičáky..) na sluníčku solidně osmahl. Ale už dlouho jsem necítil takový klid v nedě.. ee. pon.. uterý odpoledne. Možná to bude tou všudepřítomnou zelenou - takže rychle, než jí slunce spálí taky.

..and a happy happy květen to you.. hou hou hou. ;-)

OK - starý, ale veselý Hot Chip - Colours (10 MiB)