Lehce mi to tu hnije a mám stovky výmluv proč, ale vzhledem k tomu že i přes to všechno nacházím čas odskočit na koncert... je jasne, že mam pokroucene priority. (ale to už stejně všichni vědí). However..

65Daysofstatic (před nějakou dobou jsem je tady v rámci jakéhosi upload záchvatu nahazoval) konečně odehráli koncert v Akráči a jo - bylo to neskutečné. Nikdy bych se nenadál, že absolvuji koncert kde se na pódiu budou svíjet chlápci s kytarami, měnit je behem produkce, bubeník to toho bude mlátit hlavanehlava a montovat si činely v průbehu produkce, kde se chlápek odpotácí ke klávesám s spustí k rozplizlým kytarám huuuu.. klavír. Masakr umocněný verdem a vyčerpáním všech. Přiznám - mohlo to být klidně i o přídavek kratší (už jsem začínal opuchat - asi stárnu) ale takhle propláchlé uši a mozek už jsem delší dobu neměl.

Když to vypli připadalo mi, že v místnosti nastalo náhlé zvukové vákuum :) Prostě velký respekt pánům hudebníkům, protože takovádle hudba nevzniká v garáži stylem "chlapi - raz-dva.. dždždž" ale pěkne na papíře, a všechno se to prolíná a motá a schází a vzdaluje a najednou jak když utne. Matrix vystrkoval drápky po okrajích šumu.

Troufnu si říct, že by produkce a performance 65daysofstatic mohla proběhnout naprosto seriózně v Dvořákově síni v Rudolfinu a jeětě by to mělo dekadentní šmrc :-)

No - co. Mám triko s jejich nápisem (stříbrný s hvězdičkama), tak asi moc kritický nebudu ;-)

Fotografie je opravdu symbolisch - není světlo, není světelnost.. mám dojem, že ten zvuk blokoval snímač foťáku... 

Dejvická Delvita rulez. Z nepochopitelného důvodu je jiná (možná postavená na indiánském.. ee.. evropská tradice - na židovském hřbitově.. kdo ví). Každopádně tam průběžně, asi jako v každém supermarketu, mění pokladní.

Bohužel od pohledných mladých a relativně vystylovaných slovenek přešli k nepohledným starým maďarkám (minimálně) - jediný kdo zůstává je postižený pán, který sice špatně mluví, ale jako pokladní je děsně milý, pečlivý a oproti maminám, které musí hledat každou housku v seznamu, to on solí všechno z hlavy a je vlastně rychlý. Osobně také ho podezřívám, že každou cenu v duchu ještě odmocní a vydělí nejbližším prvočíslem - nebo tak něco..

Má to ale těžké - kdo ho zná ví že je ok. Zbytek se tváří. Včera večer tam měl frontu (polovina pokladen byla zavřená..) a i on už zhasnul takovou tu lampičku s číslem. Lidi se řadí dál - nikoho to nezajímá. Jeho snaha nějak utnout proud lidí krachovala na postižení řeči. Kupodivu nikdo nevěnoval zrovna velkou váhu jeho zkomoleninám... :-/

Odešla mi baterka. A to tak že ne v telefonu, ale v aute. Prostě s jí přestalo chtít být. Kyselina se zašklebila a šla pravděpodobně reagovat někam do přírody. Čert ví proč. Světla jsem zapnutá nenechal a nějaké náznaky dopředu se nekonaly - do posledního zaparkování bylo všechno jako obvykle...

Nu což - vyměněno, pořešeno - stará už se válí (doufám) někde v biohazard kontejneru a auto startuje jak má. Už žádné trapné - hlrthlrthlrtttt....ee.. .. .  . Nicméně spolu s odchodem baterky se vyresetovalo snad všechno elektrické (možná mi do auta praštil totiž blesk) takže rádio nepremává - chce kód.

1. nemám potuchu jak ho zadat resp. "odentrovat"
2. pevně věřím, že jsem ho v nějakém záchvatu paranoie nezměnil na něco nestandartního
3. určitě někde je manuál - leč kde..?

A tak jezdím znevesela v tichu. Což je peklo. Nikdy bych neřekl že hudba v autě má takový uklidňující / stimulační účinek. Troje semafory a za blbý reklamní jingle bych zabíjel. Je slyšet každé cvaknutí, zařazení, prosmýknutí.. no všechno. Pětkrát jsem pustil to rádio a panicky mačkal tlačítka (třeba se ten kód zadá sám, že?! - nezadal..) - pětkrát jsem ho potupně vypnul. Do hlavy se neúprosně cpou věci, nad kterými by člověk snad ani přemýšlet (už) nechtěl.

No - zlo. Jdu prohrabat šuplíky - ten manuál najdu jinak se brzo pominu.

Není nad aktuálnost. Na Internetu to platí asi obzvlášť. Co naplat - mám trochu zvrácený cit-necit pro timing... na druhou stranu: proč být aktuální na Interneru, když se tu stejně všechno archivuje a lze dohledat. Zkusím ladit to načasování IRL a třeba to pak klapne i s tím In-ter-ne-tem ;-)

Každopádně je docela fajn, že v případě pražské Pecha Kucha Night je prakticky jedno, kdy se o tom co napíše - jediné co by se dalo vytknout byla z části nefunkční levá reprobedna. Jinak v totálně narvaném Kinu Aero proběhla sešlost snad všech co se zajímají o vizuální kulturu ve všech svých (statických) formách. Jedná se o oficiální derivát Pecha Kucha Night (oficiální výslovnost: "peča-kuča" -WTF?! Pečovina. Já zůstávám u kulaté a mekké "pecha kucha". Do těch slov se člověk může zachumlat a nechat se vézt večerem). V praxi to vypadá, že každý přednášející má jen pár minut a pár slidu, takže se tam nerozpitvává (příliš) jaký materiál použil na parapet oken, či jak se zasekl plotter nebo nebyly olejové barvy..

Pro neunylé lidi s lehčí deformací pozornosti je dynamičnost večera požehnáním. Střídání mluvčích probíhá transparentně, nikdo nepřetahuje. Obecně se ukáže, kdo je schopný s nadhledem a lehkou sebeironií prezentovat průřez svého díla, aby z toho měli něco i ostatní - případně přenést i nějakou myšlenku. Řekl bych, že česká designérsko-architektonicko-umělecká elita je docela zábavná / vtipná (a odvážná).

Mit dem Kreuz vor dem Funnus: 20.6.2007 - pokračování na stejném míste a já tam budu 100% (notabene studentský vstup: 80,- a víno v ceně!! :) )

Bueeh - kam se podělo nebe jak z reklamy na O2 a rozkvetlé stromy? za to všechno může ČHMÚ s NOAA a spol. Grr.. :-/ V mikině po ránu - kam jsme to zase došli..? 

Sobotní slunce tahalo ven. Prosvícený byt, všechno dokořán - no nedalo mi to nacpat do věže MA - Protection a užít si těch šest minut dvanáct sekund jako bych to slyšel poprvé...

...a pak totálně dead městem do Karlína na výstavu Rezavé květy které zplodil Čestmír Suška (pokud se dá o plazmě říct, že něco plodí :) - pure energy).

Asi neexistuje lepší místo než hala v Thámovce (pro lepší orientaci - co byl designblok 2005), kde by se takováhle výstava dala uspořádat. Možná kdyby to bylo v zimě, tak nějaká upravená zasněžená louka.. ovšem takhle - v polovině Léta XS a ještě k tomu odpoledne, nemohlo být lepšího místa. Do obří indutriální haly padalo skrz ušmudlané skleněné tabulky skla zlaté světlo a.. rosety všech kostelů - polibte mi prdel. Chvíli jsem nechápal a přemýšlel jak to celé zapauzovat a už nikdy nepouštět dál. Jen si tam stát - uprostřed obřích cisteren a bójí s vyřezanými otvory a mít střídavě pocit malého a ještě menšího a, že kdyby nebylo člověka a techniky tak nic z toho neexistuje. Zaplať pánbůch.

Železné sochy jsou neskutečné. Velké, vzdušné, malé, děravé, baculaté... Některé působí jak váleček na zeď jiné jako krajka. Koule na zemi mají vizuální tendenci k pohybu. No - ono se s tím vším taky hnout dá (asi by se nemělo) ale kdo nezkusil kymácet obří cisternou - jako by nebyl ;-) Není to těžké, ale pro ještě zajímavější dojem z výstavy doporučují nasednout na jedno z use-at-your-own-risk kol a projíždět se po hale. Objekty se vynořují z prostoru, mizí za sebou, paralax scrolling - a dokonce myslím, že by všechny moderní galerie měly poskytovat možnost jezdit mezi exponáty :) Je to něco naprosto jiného než příjít, osahat (rozhoupat), nafotit a hmmm.. (a rozhodně si toho člověk odnese víc než, když si před tím - ze stejného důvodu - dá brko).

Must see!

Léto XS skončilo a nezbývá nez hodnotit a vypisovat diplomy (vyřezávat do kůry a hamtat do čerstvého betonu..) (tak - a je to - mám nové oblíbené slovo ;-))

Pátek.. pááátek. Po dobrém 3/4 roce nastal Breaksome, který můžu ohodnotit pozitivně. Kaplickův set na rozjezd naprosto pohoda a z mé strany s velkou skepsí očekávaní headlineři večera Drumattic Twins hráli skvěle. Neskutečně veselé & pure-hopsá bez zbytečných rovných ploch.

I když - možná to bylo jen dobře načasovanou kombinací vodky (definitivní zjištení: Finlandia - bych blil. Smirnoff - rulez!) nebo tím, že jsem po delší době rotoval od jedněch známých k druhým a zářil si na cestu Pandama tralala. Asi spíš bych řekl, že po třetí pochvale trička mi bylo vlastně jedno jak kdo hraje ;-)

Každopádně, abych se vrátil zpět k tématu, to hrálo konečně docela nahlas. Lidí bylo středně (což je eufemismus). V Roxy mají nové záchodové mísy a zdražili (pivo 33,-). Po skončení Drumatticů spustila Adelight a sice se nejelo ve stejných kolejích, ale jelo se dál - čož mnohdy nebývá... žáno.

V krásném stavu proběhlo i kuřečí burritos na dobrou noc resp. cestu dom jen ve svetru a díkyčau. Osazenstvo smileyho dává 323 ze 497ti nových kachličků na loaletách a těší se na pokračování ve stejném složení. (jen Absinthový démon asi bude muset přeladit, nebo se alespoň přejmenovat)

Absolutno?

16-04-07

Eheh.. tak jsem měl rozepsaný lehce euforický příspěvek (psaný na trávníku před školou!) o splynutí člověka (já) a přírody (slunce) a bylo tam vše - ódou na WiFi počínaje a na trávě rozloženýma prdelkama (s odposlechnutým vyprávěním o randění na Vyšehradě) konče. Leč... techniiika - nejdřív mi v Jinonicích na sluníčku došla baterka jelikož jsem neviděl na iconku stavu a pak doma spadnul Firefox => psát to znova nebudu a radši půjdu ještě do města.

Dobré skutky jsou velmi relativní záležitost.

Postupně se mi nahromadilo pár desek a asi nemá cenu si je syslit. Nicméně hlavně nová deska Ulricha Schnausse je věc, na kterou se čekalo hodně dlouho! (mimolunochodem to asi také znamená, že dřív nebo později dorazí konečně do Akropole na koncert (i když Archa by možná seděla víc.. uvidíme)  "závorka uzavřít" ) :-)

Kdo rád Orbital, asi nebude úplně zklamán sólovou deskou Paula Hartnolla. V mých uších to zní jako Orbital tak jako tak.

Před nějakou dobou tady zmínění 65daysofstatic se také rozhoupali a musím říct že výborně. Postmoderní chillout. Na baleáry sere pes.

Nová deska The National je naprosto skvělá pro pošmourné večery nebo chvíle, kdy už není co poslouchat. Juchat se nechce a z elektrických zvuků se už točí hlava. Pak nastává chvíle pro něco mezi Nickem Cavem a Johnny Cashem - a hlavně smyčce.

Coco Rosie (kteří budou koncertovat v Arše!!) jsou na novém výronu méně psychoidní - škoda (málo koksu?). Nadruhou stranu je deska přístupnější určitě víc lidem a na obalu nejsou kopulující jednorožci, takže "lze publikovat i v mainstream mediích".

Nová deska Apparata není špatná, ale nic světaborného. U Groove Armady nápodobně - dojezd / odjezd / průměr :-/

Překvapivě se dají poslouchat noví Faithless i noví Kosheen - zřejmě se něco hnulo v produkci a kdosi naznačil že hnusy které vyplodili posledně nikoho nazajímají a nikdo to nekoupí :)

Jako bonus ještě remixy Telefon Tel Aviv některé jsou super (opět mrkám na Apparat ;-) Nová deska Nine Inch Nails - zvládám jí, takže asi bude vyměklá, ale pohoda.

A úplně na konec nová deska Feist , která jako Let it Die prostě nebude.. ale co..

Jo - heslo pro .rar je "smilez" (jo - se Z :-)  Jdu si užít léto.

update ps: jeste The Cinematic Orchestra - Ma Fleur

Vím, že se tu tématicky krapet opakuji.. ale - jsou věci, které by se měly opakovat jako nějaká mantra. 

Mnoo - tak abych to tu odsunul a nemátl. Aktuálnost je opět úměrná stavu stihu. (jednotka SI.. nekde to tam bude :-)

Posledních pár dní - podtrženo, vyděleno a odmocněno se mimo velikonoc, ninja vajec, rýmy a exponenciálně narůstající hromady práce neodehrálo snad vůbec nic co by se dalo zaznamenat - jak říká annie (lol) - "abych neurazil zúčastněné".

Možná tak páteční večůrek v Radosti s Joost van Belenem. Vzpomínám si, jak jsem na něm kdysi byl a to hrál ještě two-step a s podporou všecho možného podpůrného to bylo dobré. Inu - čas pokročil. Two-step je out, pan Van Belen zestárl vizuálně o 15let a začal pouštět electro a stejně jako dřív je to spíš o show než o hudbě. (už bych zakázal hrát Smells like Teen Spirit!)

Slečny které ssebou přivezl se zjevně rekrutovaly z řad tanečnic u tyče než djek. Nicméně při infantilně-dekadentní performance se nešlo neculit.

Nikdy bych se nenadál, že půjdu na párty s takovým fontem ve vizuálu :-) ale jo. Šlo to - asi tedy hlavně díky vodce zapíjené pivem.. - lepší než naopak :-/

Nestíhám nic (ani šolíchat svojí virtuální identitu - možná to stíhá Jakub, ale - nevím..) - Nicméně / každopádně, energie a čas zbývá na oblíbenou rubriku: Besser mit dem Kreuz vor dem Funnus.

Dnes s minimálním předstihem (prakticky to kopíruje můj současný stav) anoncuji film Ed Wood (dneska (ve čtvrtek) 21:40 ČT2). Z části kvůli Timu Burtonovi a z části kvůli Johnny Deppovi (no není to praktické, že se vyskytují takhle zbundlovaní - nááááhoda.. ;-) ) Také z části, že to je černobílé a z menší části, že mám zrovna na hlavě podobný účes jako pan Depp. Připadám si prvorepublikově ;-)

Blik - blik, point... 

Jako každý rok se nechávám zlákat úvahou: "Jsou tři v noci - takže vlastně zimního času teprv dvě.. pohoda." a ráno v 6:55  (takže vlastně v 5:55) přemýšlím jestli prostě umřu nebo vstanu a vypnu tu věž - a pozvracím se, nebo jí jen ztlumím a zas usnu - případně všechno dohromady :-/

Ale přece nebudu chodit spát ve dvanáct (v jedenáct..) - Normálně bych to zakázal. Lidi relativizující každou.. věc (jako např. já) by měli aspoň trochu pokoj.

Übermedium

03-04-07

Přemítám, jak vypadá takový vypointovaný příspěvek na webu - a napadá mne kupodivu zase jenom absolutně nevypointovaný :) (jo a oblíbil jsem si slovo pointa, vlastně možná jenom point.. možná začnu hrát ping-point).

Správně by asi takový příspěvek měl být zasazený do nějakého kontextu - a třeba by to mohlo mít i něco jako úvod-stať-závěr (aby se dala lépe sledovat případná myšlenka). Nicméně z 90% mám pocit, že se to přibližuje spíš literárnímu útvaru "Kurzgeschichte" (český ekviva-point nevim): není popsán čas, místo ani představeny postavy - prostě výjev někoho odnikud nikam. Vyrváno z jedné reality, proceděno a zapráno übermediem Internet a vecpáno do jiné formou RSS.

Goethe by si řezal žíly - já si jen potichu špitnu "joo"..