Nechtěl bych být počasí - v konečném efektu se stejně nezavděčí nikdy. Vždycky je nějak "moc". Třeba dneska je moc mezi. Ani nesvítí, ani neprší, ani nic. Jen uplně cítím jak mi po těle jezdí ty isobary. Takové příčné práhy nálady naruby. 

Whohoo.. a je to za námi. Každoroční mecheche v Bezrozměrově - letos prakticky bez deště. Průběh standartní: pátek zácpa na D1, kazeta Becka v autě, stavba stanu mezi stany (...) a snaha nepožívat nic nějak extra s tím že noc je dlouhá a kdo chce vítat slunce musí být fit. To se také skoro povedlo - i když o pár bsod na notebooku, tanec, láhev červeného a nějaké cuba libre, etc. později. Krásné a povznášející - dalo by se asi říct. Soundtrack si každý v hlavě musel pustit vlastní.

Sobota jako podle šablony: wake-up, cesta do KM, sprcha!! (dix nitkx), latté, Podzámka, oběd, cross KM chození, meloun a pozor: cesta vlakem zpět do Bezrozměrova. Takže zážitek jak malé dítě ;-)

Kdybych měl soudit (jakože - musím :), tak myslím, že sobotní hudební produkce byla výrazně rozmanitější a jestli má smysl cokoliv vypíchnout (jakože - má) tak set Jerome Austina. Tolik nahuštěného pozitivna jsem už dlouho nezažil, neslyšel, netančil.. Úplně to zářilo... tak to má být.

Simpsni jsou vpohodě. Z kina nevycházím znechucen - ba dokonce pobaven. Autoři nejsou blbí a tak to celé zhustili a jestli existuje chvilka bez gagu... ..tak neexistuje. SOP.

Mobily (stejně jako vypánená dvd s mp3) jsou neskutečné konzervy času. Ať už uložené smsky, nebo fotky - prostě to v nich někde je a když se člověk začne stěhovat do nového, tak narazí na věci, které už dávno zapomněl, zadupal do hlubin (wwau) podvědomí, přečte věci, co už dávno neplatí - a nebo se usměje.. a vzpomene si na ty tequilly ;-)

Pak odpojí kábl. Vyndá SIMku a plně nabitou digitální rakvičku přihodí do hromadného hrobu k gameboyi a spol.

Konečně - letní víkend s koupáním a válením se na slunci jako by žádné povinnosti nebyly... Nebe bez mráčků, barva luxusní, lidí středně a ploty kolem pískoven a lomů probořené ;-) Není co řešit. (teda až na pravidelný přísun tekutin a případnou absenci záchodů)

A po dost dlouhé době se mi do ruky dostal bublifuk - úplně obyč (v uzávěru nahoře sice nějaká kulička a "bludiště" bylo, ale level spíš pro dementy = spirála). Každopádně bubliny to dělalo prakticky samo a co je největší vychytávka: po vodě ty bubliny skáčou (-poing- -poing-) a pak se přicucnou k hladině, projedou všechny barvy spektra a puknou (s tím, že od nich vzniknou jemné kruhy na hladině...)

Optimální udělat obrovskou a pak do ní těsně nad hladinou fouknout - fakt se valí po vodě jak v nějakém hororu.. potichu a mírumilovně....  ...ale všichni víme, že to jen tak vypadá - pohltí vše co se jí připlete do cesty.. a při puknutí to vězme ssebou - killer bublina...

Už dva dny se tu (jako správný cynik) bavím neštěstím v Buenos Aires... vesmír je někdy děsně rychle spravedlivý. Jindy mu to teda neskutečně trvá, ale v případě prakticky komixově akční sekvence:
letadlo po dešti přistává na příliš krátké runwayi,
která měla být zavřená,
nedobrzdí,
prosviští skrz rušnou ulici a
napere to do benzínky
nad kterou sídlí společnost, která letadlo vlastní
a pak to všechno shořelo,
si myslím, že nějde jinak než aby v koutku ucuklo.. lehce.. ;-) Ještě by do toho mohl vjet kamión s ohňostrojem, nebo popcornem - to asi podle zvolené míry absurdnosti.

Brouzdy brouz.. A najednou je člověk na stránce s naprosto zkaženým komixem Kawaii Not. (ovšem jen pro angličtináře ;-) Některé z nich bych bral v nadživotní velikosti jako plakát...

Obvyklé věci ráno na divných místech.. Víkendy nejsou relax.

Ale pořád ještě lepší, než třeba přijít do koupelny s dálkovým ovládáním od tv a přemýšlet co že to člověk vlastně chtěl... mňo.. 

I když je čas openairů a opíjení se domrti v bahně poslední dobou probíhají i koncerty z kterých mám lepší pocity než z koncertů na podzim, kdy by vlastně měla být spíš "kulturní sezóna". Minulý týden výplach Apollo 440 - tenhle týden Cocorosie. Pro mne "konečně", protože lístek mi tu ležel už 3 měsíce s tím, že jsem se každého 12-tého těšil, že bude koncert a pokaždé se sám vyvedl z omylu kouknutím na měsíc v datu a přepsal si to v diáři o měsíc (samozřejmě že zase špatně) dál.. No - however...

Jestli existuje něco jako kategorie freak-hip-opera, tak do ní Cocorosie jednoznačně zapadají. Na pódiu klavír, bassák, zvukař slečny a beatboxer Taz, který se, když na to přišlo, "zapnul", a pořešil všechno - beaty, samply a i docela kvalitní křoví. (vlastně nechápu jak to dělá a kudy ze sebe všechny ty zvuky najednou vydává.. mazec-zec-zec-zec.. yeah!).

No a slečny - kapitola sama pro sebe. Jejich hlasy jsou prostě úlet a kde se v tak jemně vypadající bytosti bere tak silný hlas mi zůstane navždycky tajemstvím. Každopádně zvukově jednoznačně zážitek z jiného světa. Přecházelo se plynule z pitvořivého kvičení, do rapu a najednou se jakoby odnikud vynořil operní vokál druhé dámy - a zase zpět - to celé v rámci jedné písničky. Celý koncert. Hodinu a kus. A já tam stál s otevřenou pusou. Kdykoliv znova!

Co mi ale přišlo zvláštní je, že v Arše mezi obvykle neskutečné krásně vystylovanými lidmi, bylo nestandartně vysoké množství těhotných matek! Chmchmchm..?

var y = 42

08-07-07

Letošní "akce vary" byla jednoduše jiná než jindy. Vše zhuštěnější a hektičtější. Víc než kdy jindy to bylo pro mne o potkávání známých, poklábosení, přesunu kamkoliv a "goto 10". (+ laté bez kofeinu..)

Mraky lidí, stovky pohledů v davu a exchange úsměvů s krásnými neznámými lidmi. Jakoby se v jeden moment všechny planety přiblížily na takřka optimální vzdálenost, zpomalily, zamávaly si.. a pak se zase rozletěly na nekonečnou cestu prázdnem s tím, že se mooožnáá srazí ve "Stanu" nebo "za rok".

V některých momentech byla škoda, že kolem nelétá nějaká virtuální kamera (nebo alespoň zapisovatelka) protože z víc hlav víc vypadne a některá témata v průběhu pobytu gradovala a určitě by to byl materiál přinejmenším na nějaký sitcom. (Který by musel být pravděpodobně po 3. epizodě stažen z vysílání... už třeba kvůli tomu, že herci nebyli úplně střízliví.)

However - i filmy jsem viděl. Od všeho kousek: Jeden dostal cenu, u dalšího jsem se bál (jakože fest), u nějakého new wave počinu nudil, u retra (=pocta režisérovi) se rozplýval nad barevností a zrnem a z jednoho jsem ostentativně odešel ze sálu.

ps: znělka se mi líbila - zvlášť pak mimo-osu rotace sošky v závěru ;-) (mimo osu je vždycky zábavnější než nudně "vycentrované") 

Může být člověk považován za ekologického ignoranta, když se prostě nekouká celý den non-stop na koncerty mainstreamových kapel a zpěváků podporujících, pro dementy, zjednodušený problém globálního oteplování?

Je fakt, že to asi jakýsi dopad mít bude - když nic jiného, tak se mezi masy rozšíří představa, že CO2 je nějvětší zlo na světě. Rozhodně se některé společnosti budou moct pochlubit zeleným marketingem a jednoznačně to celé má sympatickou grafickou úpravu.

Kolik satelitů muselo být vystřeleno na orbit aby celá akce mohla být realizována..? Fascinující je ovšem Green Hosting - respekt!

Huh. Tak dřív nebo později k jsem na ten net narazit musel. Každoroční karlovarský dýchánek pro mne začíná sice teprve dneska, ale i tak to vypadá dobře. Každý rok je něco jinak a poprvé. Loni poprvé se slečnou. Letos poprvé s oblekem a bez stanu. Asi upgrade - snad. Zatím jsem nepožil ani kapku alkoholu!! Zatím taky sedím v nějakém technickém orlím hnízdě nad Thermalem mezi systémem na motioncapture, stereoskopickými kamerami a hordou francouzů co mluví anglicky. Uvídíme, co uvidíme :)